Tatér Don Arzen

Každou chvíli jsem ve skateparku viděl, že někdo přišel s novou kérkou. Podle všeho si Arzen koupil tetovací strojek a zkouší ho na kámoších. Vůbec to nevypadalo špatně! S Arzenem jsme se jeden čas hodně vídali, ale najednou zmizel. Prý odjel do Thajska, do tatérský školy a já jsem si tak pro sebe řekl... tak to je hustý, to chce odvahu! Dnešní rozhovor bude s velkým sympaťákem, který odjel na druhou stranu světa pro zkušenosti s tetováním, aby si mohl doma splnit svůj sen. V rozhovoru najdete fotky z jedné tetovací session a pár fotek z Arzenova archivu. Užijte si rozhovor!

Za tetováním až do Thajska

Čau kámo, jsem rád, že jsme si konečně udělali čas na rozhovor o tetování, tvojí cestě do Thajska a také o tvojí práci!

Čest bro, díky.

Řekni nám, kdo jsi, odkud jsi a jak ses dostal k tomu, co děláš? Jak dlouho se tomu věnuješ?

Mý jméno je Jakub Argan, ale lidi mě znají spíš jako Arzena. Ta přezdívka se mě drží už dlouho a za ty roky jsem si na ni vlastně už dost zvykl. Jinak pocházím z malého kouzelného městečka na Moravě. K tetování jsem se dostal hlavně přes svého tátu, ale potom pár let zpět můj hodně dobrej kamarád Slim donesl strojek. Já si to chtěl hrozně zkusit, no a už mi to zůstalo, haha. Teď je to myslím čtvrtej rok, co se o to zajímám víc.

Jak jsi s tetováním začínal? Pamatuju si, že kluci chodili do skateparku s totálně punkovým tetováním a říkali „Arzen si koupil strojek, haha“! Učil ses na kamarádech?

Nooo, doslova! Tak to přesně bylo, haha. Naštěstí mám super kámoše a máme dost podobný super nápady! Dlouho jsme se o tom s partou bavili, že bychom si měli pořídit strojek a mít nějaký týmový kérky, haha. Pak jednou ke mně z Prahy dojel Slim a měl s sebou strojek. Zavřeli jsme se u mě, Slim mi ukázal, jak na to. Pak dal mi strojek a já si vytetoval první kérku, hned jsem věděl, že je to něco, co mi doposud chybělo! Tušil jsem to už dřív, ale tahle Slimova návštěva byla klíčová!

Je pro tebe tetování určitý druh sebevyjádření? Člověk musí mít přece jen trochu jiný vidění světa, než obyčejný člověk, který netetuje lidem pod kůži.

Určitě! Dřív to bylo hlavně dost o punku a asi určitým rebelství. Čím se tomu ale věnuji více, dostal jsem se do toho hlouběji a začal o tom více přemýšlet. Takže teď je to pro mě určitě druh sebevyjádření. Jinak svět jsem viděl vždycky trochu jinak než ostatní, to vím už dlouho, haha. Odjakživa mám velkou představivost.

Jakému druhu tetování se věnuješ? Máš vyhraněný styl, nebo jdeš do více směrů?

Hele, vždycky se mi moc líbil old school a vlastně je to furt můj favorit. Můj největší vzor je, byl a bude Sailor Jerry. To byl pán! Ale čím tetuju více, tak přicházím na to, že mě hodně baví realistika. Ale tady mě čeká ještě dlouhá cesta, což je dobře!

Jednoduchá otázka, máš raději barevný, nebo klasický černobílý tetování?

Ty jo, těžko říct, myslím, že obojí. Někdy mám náladu právě na old school, což je vlastně hlavně o barvách. Jindy bych zas tvořil realistiku, kde používáš vlastně víceméně jen černou, nebo šedou v různých odstínech a trochu bílé barvy na zvýraznění. Asi na to má vliv v jaký jsem zrovna náladě a co se mi honí v hlavě. Ale v old schoolu jsem si zatím jistej nejvíc. Ta realistika je pro mě zatím dost obtížná.

Vytetoval bys králíčka Playboye na prdel, kdybych ho po tobě chtěl, haha?!

Kdybys ho po mně chtěl ty, tak jo! Seš Playboy, víš jak. Ale víc by se hodil na prdel Deemu, haha!

Abych se dostal k tvojí cestě do Thajska. Po nějaký době, co jsem tě přestal vídat, jsem se dozvěděl, že jsi odjel směr Thajsko, do tatérské školy. Jak ses k tomu dostal, jak jsi zjistil, že něco takového vůbec existuje?

No, já tu cestu plánoval společně s tátou skoro rok. Dřív jsem pracoval po stavbách jako bagrista a sežralo mi to hrozně moc času. Celý dny jsem trávil v práci a na nic jsem neměl čas. Začal jsem si uvědomovat, že takhle dlouho žít nedokážu. Že bych se časem utrápil. Řekl jsem o tom svýmu tátovi a nějak jsme začali řešit, jak z toho ven. On se mě vždycky snažil podpořit v tom, co mě bavilo. S bráchou nás dostal přes snowboard vlastně i ke skejtu. A v tom nás vždycky podporoval! Navíc on sám je milovníkem tetování a jeho kérky jsem vždycky zbožňoval. Takže jakmile mě viděl tetovat, začal mě podporovat i v tomhle. Taky jsme se už dlouho bavili o tom, že bychom spolu jeli do Thajska. On to tam miluje a byl tam už asi dvacetkrát. Dlouho jsem se tam chtěl podívat! Prostě jsme si řekli, co bude třeba našetřit a začali jsme na tom oba makat. Pak mi jednou vyskočilo na Instagramu, že mě začala sledovat nějaká Tattoo škola v Bangkoku. Začal se mi líhnout v hlavě nápad jít tam někam do školy a naučit se o tetování víc. Našetřili jsme peníze a jeli na trip!

Kde přesně v Thajsku jsi byl?

Něco jsme tam projeli. Hua Hin a okolí, Pataya, Chang Mai. Taky ostrov Kho Čang, ale nejvíc času jsme nakonec strávili v Bangkoku, kde jsem chodil do té školy.

Jak dlouho jsi tam byl a co ti to přineslo? Jak vypadá taková výuka tetování? Co všechno se tam učí a co musíš zvládnout?

Hele původně jsem tam chtěl jít jen na nějaký dvoutýdenní kurz, ale jak jsme to na místě viděli, tak nás to hrozně nadchlo. Řekli jsme si, že ty dva týdny by byly málo, takže jsme to vzali na měsíc. A ještě že tak! Byl to skvělej měsíc! V první řadě zapomeň na nějakou výuku, jak jsme zvyklí tady u nás, haha. To mi dělalo ze začátku dost problém. Naletěl jsem tam první den na desátou, kdy se otevíralo, a myslel si, jak mi tam celej den budou lejt do hlavy nějaký kouzla. Hodinu jsem čekal, než došel zkerovanej borec, úplně v klidu, otevřel školu, dali jsme kafe a asi do jedný čekali, než došli učitelé a zbytek žáků, haha. Thajci mají na všechno čas, jsou úplně v klidu a nic nehrotí. To se mi na nich líbí. Jakmile ale všichni došli, jeli jsme bomby. Měli super manažerku a ta jak začala úřadovat, tak to fičelo. Ze začátku mě učili i kresbu a nějaký základy, jak držet strojek atd. Pak mi dali umělou kůži a nějaký japonský motiv. Byl to nějakej kapr myslím. Udělal jsem černý linky a obtáhl vlastně připravenej motiv. Pak mě učili stínovat. Pohyby rukou a míchání odstínů u barev. A takhle to šlo dál, den co den. Vždycky jsem došel, dal jsem polívku, kafe a nějaký cigára. Dorazil učitel, dal mi práci, já si to překreslil, obtiskl na umělou kůži a učil se stínovat. Prvně černou barvou a postupně mi dávali i barevný věci. Během toho ti na to občas koukl učitel a řekl ti, co děláš špatně. Asi po deseti dnech mi domluvili modela a dělal jsem první kérku na živého Thajce, haha! A takhle to šlo dál. Když byl k dispozici model, tak jsi šel a tetoval pod dozorem učitele na živou kůži, jinak jsi tetoval na umělý kůže a zkoušel postupně těžší motivy. Celkem jsem tam měl asi 8 modelů.

Jaký to je, učit se od lidí úplně odlišný kultury, vzali tě mezi sebe hned, nebo sis musel získat jejich důvěru?

Úžasná atmosféra, byli skvělí. Musíš se k nim chovat s respektem a pokorou. Na tom si zakládají. Funguje tam prostě taková vzájemná úcta mezi lidma. Měli jsme tam sice překladatelku do angličtiny, ale moje angličtina není moc dobrá, takže jsme jeli i překladač a prostě ruce, nohy. Samozřejmě chvíli trvalo, než jsme se lépe poznali, ale asi po týdnu už to bylo v klidu. Večer jsme dali nějaký jídlo, pivo a pokecali. Občas jsme udělali nějaký výlet na pláž, nebo do města a tak. Čím jsem tam byl déle, tím lépe jsem se tam cítil. Byla to hodně pohodová, až taková rodinná atmosféra. Hlavně víkendy byli good, když se tam sešli všichni, uvařili místní jídlo, chillovalo se, tetovalo, večer nějaký pivo a tak. To bylo top!

Jak to tam mají s hygienou? Tetování je přece jen, co se hygieny týká dost choulostivá věc. V Thajsku je neustále horko a spoustu dalších vlivů, jak se to tam řeší?

Co se týče hygieny, tak sto procent! Každý ráno chodila uklízečka, vše bylo sterilní a celkově na to hodně dbali. Co se týče samotného tetování, jde to i v takovým horku, je akorát potřeba se o to správně starat.

Má u nich tetování taky pověst, jako například v Japonsku? Tam prý nemůžeš třeba ani do veřejného bazénu, když máš tetování. Je to znak mafie, je to i v Thajsku tak?

Samozřejmě! Mají nejblíž k podobným motivům, jako v Japonsku. Kapři, draci, démoni, mnichové, gejši, květy. Mělo by to celý být v nějaký harmonii. Jinak mají ty svý ochranný symboly spojený většinou s nějakou modlitbou v thajštině. To jsou spíš klášterní záležitosti a měli by je provádět mnichové, kteří se tomu přímo věnují. Dělá se to bamboo stylem a ne strojkem. Určitě tam má na to vliv i mafie atd., ale s tím jsem se nesetkal.

Máš nějakou crazy story z pobytu na tomhle místě?

Mám skvělou storku s jednou hezkou masérkou, ale to tady nebudem rozebírat, haha. Jinak fajn bylo, když jsme byli společně jednou v neděli na pláži v Patayi s partou. Thajci, Italky, borec z Korei. Koupali jsme se, pili pivo, cpali se krevetama a šnekama. Pak ten západ slunce nad mořem, to bylo top! Jinak jsem tam zažil spoustu spíš duchovních zážitků v klášterech, které jsme navštívili. Tam se točí taková energie..uaaau! Jinak crazy storka...každý ráno, když mě nějaký taxikář na skútru vezl do školy, to bylo crazy vždycky, haha.

Jaký jsou tvoje pocity z tamní kultury a vzpomínky na lidi?

Úžasný! Zamiloval jsem si to tam a těším se, až se tam zas podívám! Na lidi mám ještě lepší vzpomínky. Mám z tama skvělého kámoše z Filipín, kterýho doufám brzo uvidím. Taky jsem v kontaktu s kamarádkou ze Švýcarska, která pochází ze Srí Lanky. Z Itálie znám dvě holky. A supr kamaráda Minkyho z Koreji, to byl taky super týpek, haha!

Co sis díky téhle návštěvě Thajska přivezl zpátky domů?

Hele určitě skill a hlavně chuť pokračovat a zlepšovat se v tom, co mě baví! Byl to dobrej nakopávák!

Aktuálně už nebydlíš v Praze, kde tě můžeme najít?

Vrátil jsem se zpátky domů do Hranic na Moravě, kde jsem si teď čerstvě otevřel studio u táty v obchodě. On je výbornej masér a působí tady už dlouho. Měl tam ještě nějaký místo, tak jsme to spojili dohromady. On dělá masáže a já tetování.

Jak se díváš na aktuální situaci s tetováním, zdá se to jenom mně, nebo je to už spíš módní doplněk, než způsob sebevyjádření? Nemizí z toho trochu to kouzlo mít tetování, který víš jen ty sám, jakej má význam?

Víš co bro, asi jo, ale já to tak úplně nevnímám. Pro mě tetování může být i nedokonalý, ale mám to hlavně spojené vždy s nějakou vzpomínkou a konkrétníma lidma. Tetování je určitě hodně vnímané jako módní doplněk. Na druhou stranu je dobře, že se to furt vyvíjí. I přes obrovskou konkurenci se do toho dá zapojit. Obdivuju dost lidí od nás i ze zahraničí. Některé práce jsou fakt šílené! Hodně mě baví borci Flex a Bob z Brotherhoodu v Praze. Má to styl jako prase, jak to studio, tak jejich práce, haha! Pak mě baví Ondrash tattoo, to je pro mě velký pán a má neskutečný styl, jeho práce jsou prostě umění! Myslím si, že si každej v dnešní době přijde na svý! Sorry mom I love my tattoo, haha!

Pecka! Díky za rozhovor bro!

Dík patří tobě bro, děláš to skvěle a jsem ti vděčnej za tenhle rozhovor! Peace and Love!

Foto: Michal Jirák, Arzenův archiv

DON ARZEN © 2019  |  CREATED BY LV